Co vás čeká pohledem hlavního kartografa – Zdeňka Rajnoška:
Horský les. Klade odpor mapaři i běžcům. Bílá barva má mnoho „odstínů“ – čistý jehličnatý (v neděli i listnatý) les, někde těžká kamenitá podložka, jinde klacky nebo borůvčí až do pasu.
Místní lesní hospodáři hojně používají prořezávku, což, jak jsem se dozvěděl od pana revírníka, je „výchovný zásah, který pomáhá vytvářet zdravější a odolnější les“. Takže pokud se vám během víkendu stane, že se objevíte v těžko prostupném porostu plném pořezaných větví, vězte, že les je zde právě vychováván. 🙂 V mapě zachyceno zelenými šrafy či zelenou dle průběžnosti.
Zajímavým fenoménem jsou milíře-plošinky, hojně používaný objekt na kontrolu, v mapě zakreslen hnědým trojúhelníčkem. (Vývraty nejsou mapovány.)
Je hezky a sucho, bažiny nejsou tak výrazné a dřevorubci pracují na plný výkon.
Kolega Zdeněk si pro vás připravil tréninkovou mapku. Využijte příležitosti k rozběhání a seznámení se s lesem.
Ať se vám daří, sejdeme se „na tribuně“ u doběhu!
Pozdrav od stavitele sobotního závodu na krátké trati – Ondry Jílka:
Příprava krátké tratě se neobešla bez komplikací (a podobně tomu bylo u klasiky). Věřím však, že i přes změny, které v průběhu příprav závodů nastaly v důsledku přesunu centra a také významné části prostoru, se nám podařilo připravit kvalitní tratě.
Někteří z vás si možná tento prostor budou pamatovat z minulých let. Tentokrát jsme se ale snažili dostat tratě i do nových a dosud neprobádaných částí lesa. Terén na Skřítku a v okolí Bílého kamene vám rozhodně nic nedá zadarmo. Drsné horské pasáže plné borůvčí se budou střídat s otevřenými svahy či podmáčenými hustníky. Klíčem k úspěšnému absolvování všech tratí bude správné přizpůsobení tempa.
Snažili jsme se o to, aby tratě byly pestré, fyzicky i mapově náročné, ale zároveň férové a čitelné. Věříme, že si závod užijete, že vás tratě prověří a možná i překvapí. Těšíme se na vaše výkony i dojmy v cíli!
A také slovo stavitele klasiky – Zdeňka Janů ml.:
Ahoj závodníci,
moc mě těší, že vás k nám do Jeseníků dorazí tolik a že naše práce na přípravě závodů, přes všechny překážky, které jsme museli řešit, stála za to. Stavba klasiky byla sama o sobě dobrodružstvím – od jara totiž vznikalo několik úplně odlišných koncepcí tratí, protože se několikrát měnilo centrum závodu a částečně i závodní prostor a každý posun s sebou přinesl nové výzvy. Nakonec se závody dostaly z Hraběšic až na Skřítek a myslím, že to z pohledu stavitele klasiky není vůbec špatný výchozí bod.
Není zase tak časté, aby se tratě dostaly až do nadmořské výšky přes 900 metrů nad mořem, a myslím, že o to to bude pro některé větší zážitek. Terén této výšky si však vybírá svou daň – čeká vás borůvčí, větve, náletové hustníky, bažiny a kameny, které prověří vaše orientační schopnosti, a pak samozřejmě kopce, které prověří vaše nohy. A myslím, že právě to bude o pořadí nejvíce rozhodovat – silné nohy ve stoupáních a schopnost najít nejméně namáhavou a rychlou stopu mezi větvemi a borůvčím.
Věřím, že si závod užijete, že vás tratě budou bavit, a že vám závod v nádherné jesenické přírodě přinese spoustu silných zážitků. O víkendu na viděnou a hodně štěstí při závodě.